Název

Královská zahrada, Chotkovy sady, Dolní Jelení příkop

Popis

Královská zahrada se nachází v Praze na Hradčanech na severním hřebenu táhnoucím se od západu k východu. Má rozlohu 3,6 ha[1] a od Pražského hradu je oddělena Jelením příkopem. Byla založena králem Ferdinandem I. roku 1534 na místě původních středověkých vinic. Zahrady byly navrženy v renezančním slohu a postupem doby do nich přibylo mnoho objektů. Na východním cípu, je to např. nádherný renesanční Letohrádek královny Anny. Uprostřed je to Míčovna a sochy od Maxmilliána Brokoofa a M. Bendla, k západu pak Vila Dr. Eduarda Beneše. Hlavním cílem zahrad bylo pěstovat zde stromy, které neodpovídají ekotopu Střední Evropy. A tak se zde můžeme setkat s kaštany, javory, lískami a dalšími nepůvodními druhy. V současnosti prostor Královské zahrady není jednolitý, ale je tvořen různými oddíly, které byly upravovány a přepracovávány v průběhu staletí.
Chotkovy sady-Pozemek na němž se Chotkovy sady rozkládají, patřil kdysi k pásu vinic, které se odtud táhly severovýchodním směrem do míst, kde se říkalo Na letním. V roce 1589 koupil císař Rudolf II. pro rozšíření své královské zahrady velkou vinici Šípařku, položenou pod letohrádkem Belvéder. Zahrada však na tomto pozemku nikdy nevyrostla, místo toho tu byla otevřená jízdárna a později skladiště dřeva. Toto skladiště dal v roce 1835 Karel Chotek odkoupit a na výměře 1240 m2 založil veřejné sady. Pro veřejnost byl park otevřen v roce 1841. V 90. letech 19. století Chotkovy sady upravoval význačný zahradník Fr. Thomayer. Při této příležitosti zde byl v roce 1891 umístěn pomník Julia Zeyera. Pomník je vytvořen z mramoru a pískovce. Postavy Zeyerových děl, vkomponované do umělé jeskyně, působí jako zkamenělá divadelní scéna. Obrovská hmota hřmotného pomníku uprostřed tichých Chotkových sadů poněkud kontrastuje s povahou tvorby znamenitého českého básníka, jehož tvář připomíná reliéf nad jeskyní.
Jelení příkop byl již od založení Pražského hradu využíván k obranným účelům. Jeho svahy byly udržovány holé a později zde směla být vysazena vinná réva. Počátkem 17. století byli do příkopu vypuštěni jeleni. Zajímavostí je, že habsburský císař Karel VI. při návštěvě Prahy střílel tyto jeleny přímo z oken Španělského sálu. Prašný most byl postaven v roce 1771 a rozdělil příkop na horní a dolní část. V horní části se v době I. republiky chovali medvědi. Prezident Masaryk je dostal od legionářů ze Sibiře a Podkarpatské Rusi. Počátkem 60. let 20. století byl jejich chov ukončen. V roce 2002 byl vybudován průchod v tereziánském náspu a dnes je horní a dolní část opět průchozí

Kategorie a štítky

Nastavení